Na koupání do Stružnice

První závody... Měl jsem dilema, Stružnice nebo Trutnov? Trutnov nebo Stružnice? Nakonec rozhodlo to, že s námi pojedou Venda a Kuba a ty bych v Trutnově lovit nechtěl. Dva dny před závodem jsme si tu byli na Stružnici zajezdit a Venda si to dvakrát proběhnul... Ještě ho naučit na kole a je z něj zdatný triatlonista. Spicha jsme měli v sobotu ráno na loděnici, k mému přrkvapení i s Admamem a Andělou.

O Adamovi jsem poslední dva dny slyšel zvěsti, že by se snad jako i ptal, kdy se pojede, ale nikdo se mi neozval, tak jsem ho ani nehlásil. Adam totiž přesedlal a to doslova, dělá do koní, takže je celkem logické, že tráví čas tam. V tomhle souhlasím s Andělou, kůň se nedá na pár dní odstavit do stojanu :-) Nějak jsme si to vysvětlili a Adam získal volný víkend s tím, že by bylo fajn, kdyby se tu aspoň jednou za týden ukázal :-/

Cesta je lepší než ve středu, nevyžeru si všechny semafory po cestě, ale jen dva, takže poradu zastihnu od půlky, ale důležité informace se ke mně dostanou, nepojede se na skupiny, ale všichni první jízdu, přestávka, všichni druhou jízdu. Shánějí se po předjízdě, tak dohodím Pavla na kajak, protože Romanové ještě nedorazili a nechci slibovat něco, co nemám. Po předjízdě si nadvakrát projdu trať nejdřív s Pavlem, Andulou a Romanem, potom s Kubou a Vendou. Závod začíná... Trať není složitá a naštěstí se příliš neexhibuje s protivodama těsně pod jezem. Roman s Pavlem to projedou celkem solidně, jen Roman moc laxně a Pavel pro změnu obouchal co šlo, i tak ale vyděsil Slávka, protože se ve výsledkové listině zařadil hned za něj. Napětí v davu vrcholilo a pak se na start postavil Kuba. do hlavy jsem jim natloukl (tedy... snažil jsem se) první úsek pod jezem, zbytek už nějak dopadne. Startují bohužel ob číslo, takže nemůžu běžet s oběma. Kuba první úsek projede se štěstím prostáčka. Je tady totiž úzký průjezd při levém břehu a už v něm musí tlačit loď doprava, jinak bude pokračovat s úzkou proudnicí rovně a tam je hrázka... Taky že jo... naštěstí je lehkej a nezazmatkoval, takže se nějak prosmýkl kolem balvanů a sjel dolů. Jeden balvan ze srdce je dole. Zbytek trati už byl celkem nezajímavý, šlo jen o to, kolik bran trefí a kolik ne :-) Aspoň jsem si myslel... někde za lávkou, na naprosto lehoučké vodě pro mne naprosto nepochopitelně strká pádlo do vody tak, že za ním padá. A krysí. Nemám čas třeštit oči, běžím nahoru a jede Venda. Začátek dobrej, těžký úsek zvládá, moc branek nevynechává. Dojíždí za lávku a do posledního pohybu kopíruje Kubu a padá do vody. To bychom měli...

Mažu se fofrem k autu převlíknout, abych sithnul Andulku. Teda ne, že bych o něco přišel... Projela to, ale jaksi zapomněla pádlovat. A pak na to jdeme my. Uf... Já, jako čerstvý přescent (docentura padla v souvislosti s koncem roku), po nemoci bez tréninku... přesto jsem si nemyslel, že na tom budu tak špatně. Od čtrnáctky mi došla síla, klepaly se mi ruce ještě hodinu po jízdě... Od Romana dostávám hrůzostrašných třináct vteřin a to jede těžce pod své možnosti. První závody v nové roli čistokrevného singlíře si odbývá Toníček. S kajakem seknul, koupil od Gorce singla :-)

Následuje přestávka na oběd, na regeneraci... a potom druhé jízdy. Pavlík jede asi stejně, ale hlavně tolik nemlátí. Zlepšil se i Roman. Kuba s Vendou tentokráte dojeli, i když Kuba to měl zase trošku na hraně. Teď už se to bude snad jen lepšit :-) Andulka to moc nevylepšila, sice od oka víc pádlovala, ale to bylo asi vše. Od Romana jsem zase dostal kotlík... Chjo... Závod máme za námi, pocity smíšené. Na jednu stranu jsme dojeli, na druhou stranu mám strašný hlad. Co s tím? Do hospody na jídlo... A protože do Stružnice je to daleko, tak nás vezou kadaňský transitem. Sice přes Jezví, ale co :-) Hospodská jsme počtem trochu rozhodili, zhostí se ovšem úkolu se ctí a za nějaký čas už mažeme zpět. Večer ještě nějaké ty drnkačky a tak...

Ráno doceníme vychytávku laguny, totiž, že se dá samostatně otevírat okno na pátých dveřích. Dovnitř tak proudí vzduch, aniž by táhlo na hlavy :-) Trošku jsem zahnípl, ale nic extra. Trať si jako vždy projdem, stejně se moc nezměnila. Pavlík jede o něco lépe a jede rychlejc než Roman, ten ovšem na rozdíl od něj jede čistě. Kuba s Vendou propádlují trať celkem obstojně, vynechají jen tři brány. Andulka se lepší, ale je to pořád utahané... No, něco s tím uděláme. Mě už to jde taky líp, vytuhnu až v sedmnáctce. Zavěsím se čtyři vteřiny za Romču, to už beru, s tím už jsem počítal :-) Druhé jízdy s pořadím moc nezamíchají, snad až na Romana, který na kajaku zakufroval na trati a propadl se. Celkově se dá říct, že i když jsou to první slalomy s novými pravidly, kdy se jízdy nesčítají, ale bere se lepší, tak se to výsledcích moc neprojevuje. Jen to podvědomé zafixování, že "jel jsem první jízdu blbě, je to v háji". A to i pro mne, který ještě tenhle systém zažil (měnilo se to tuším pro sezónu 1996). Po závodě se sbalíme, natlačíme do aut a jdem na vyhlášení. Jako vždycky probíhá asi hodinu a podle stejného schématu: diplom dostanou všichni kromě mne...

A pak domů, do Veltrus, do loděnice, doprdele, Romanovi Vlašák přivezl novej kajak...