Vánoční Mělník 2008

Stejně jako zatím každý rok jsme se vydali 26.12.2008 na výlet na Mělník. Pro mě to začíná být rok od roku čím dál větší boj. Stárnu :-) Účast byla i přes počasí s teplotami okolo nuly docela slušná, přesto, že jsem vyrobil lehči informační chaos, když jsem řekl, že se tedy sejdem jako vždy, asi v deset. Byl jsem za to po zásluze odměněn od Goyho čestným titulem "dement". Obvykle se totiž scházíme v jednu a následující hodinu tesujeme lodě :-) Srazili jsme se tedy po obědě, tesování jsme vynechali, jelikož jsem lodě, které to potřebovali dával dohromady s mladými. Chtěl jsem je v září vyděsit účastí na žákovském mistrovství ve sjezdu na Sázavě. Jenže Sázava neměla vodu, přeložili to na Křivoklát, kde je sice volej, ale zato se jede přes kanál, což vyděsilo mě, takže jsme nikam nejeli. Jenim jsme si rozlepili po lodích samolepky MERO, kterážto firma nám přisypala nějaké fufníky na příští sezónu. Ve výsledku na to doplatil Láďula, kterému do lodě chcalo naprosto nehorázně. Zřejmě ta díra v lodi byla v případě obsazení lodě Andulkou ještě nad čarou ponoru :-)

Kromě obvyklých účastníků jako je Sokol, Gory, Láďa nebo mé maličkosti, od loňska i Bára a Týna se letos zúčastnili i přespolní Lubas a Čochtan. Zejména Čochtanovu účast jsem kvitoval s povděkem, protože udržoval mě sympatické tempo. Zkrátka dobře, nejel jsem vzadu sám samotinký. Nejel naopak Piškot, který marodil a Dejv, který je po operaci kolene. Oba se alespoň uvolili stát řidiči. Už cesta do Vraňan mi ozřejmila, že to nebude jen tak. V lodi jsem nebyl od října, kdy jsem exhiboval při své premiéře na sjezdovém singlu v Bechyni. Bolelo snad i to, co nemám, přes panděro jsem se nemohl předklonit, přesněji řečeno, nemohl jsem zrušit záklon. Na hráz jsem nevylezl, musel jsem k trávě a vyšplhat se i s lodí na břeh. Odměněn jsem byl nejen grogem, ale i chlebíčky, které mi chutnaly a parádně mi namastily dlaně. Přivítat nás přišel i další oddílový marod Jíra, který má pro změnu po operaci ramene.

Zbytek cesty už byl čím dál větší boj. Všichni kromě Čochtana mi ujeli a ač se Týna snažila sebevíc, nedojeli jsme jí. Naštěstí nefoukalo, takže voda byla klidná. A taky jsem vydržel s rukama, jel jsem totiž jako jediný bez rukavic. Ne, že bych byl takový hrdina, ale nevím, kde jsou. Něco mi říká, že jsem je věnoval mlaďasům. Vysmívali se mi vodní ptáci. Jeden takový skočil z větve před námi do vody, popolétl a když jsme ho dojeli, potopil se. Celkem asi třikrát či čtyřikrát se vynořil, zkotroloval, kde jsme a hurá zpátky pod hladinu. Ta mrcha opeřená plavala pod vodou stejně rychle, jako jsme my jeli... Nakonec jsme tedy na ten Mělník dojeli, šťastni, že jsme tam, fofrem se převlékli, udělali společné foto a hurá navázat a pryč.

Co na závěr? Další Mělník se koná 26.12.2009. sraz v JEDNU odpoledne na loděnici. Přijďte všichni, ať si nepřipadáme jako pitomci jenom my...

Fotky