Silvestrovský Boreč 2011

Po loňském silvestrovském výstupu na Milešovku, který byl tak drsný, že se nikdo neodvážil své pocity z něj popsat a většina se bála i pustit se lana a fotit, tudíž z její stěny nemáme ani fotografie ani psaný záznam, rozhodli jsme se držet více při zemi a v teple. Takže co? Takže Boreč.

Existence kopce, který je rozpukaný takovým způsobem, že z něj v zimě vane teplý a vlhký vzduch mi je známa už drahně let. Co mi ale známo nebylo, byla skutečnost, že okolo něj už léta jezdím, aniž bych o tom věděl. Když proto padl návrh navštívit ho místo původně zamýšleného Lovoše, byl jsem pro. Zmatek, chaos a panika pak způsobily, že jsme poctili v jeden dva kopce. Zatímco my jsme se ze zavátého Mikulova přemístili samohyby pod Boreč, tatící Robin, Ondra společně ještě se Švajdou uspořádali vlakový výlet do Opárna a poté náročný výstup severní stěnou Lovoše. V zájmu bezpečnosti se jistili kočárky s obsahem jejich vlastních potomků. Zatímco rytmus jejich výpravy určovaly České dráhy, naše byla o poznání chaotičtější, jelikož nám jeli naproti z Kralup Vovsovi. Takže poté, co se snažili dovolat (neúspěšně) na telefony různým členům výpravy, snažili se přijít na to, proč nás nemohou najít v 9.45 v Režném Újezdě. Zlé jazyky tvrdí, že to bylo proto, že sraz byl v 10.00 v Bílince, ale od toho konec konců jsou zlé jazyky zlé, aby takovéhle věci mohly tvrdit :-) Po desáté se už výprava zkompletovala a vyrazila po naučné stezce okolo kopce. Po půlhodině šplhání jsme dorazili nejdřív na vyhlídku, ze které byl úžasný rozhled po Středohoří a potom i k samotné atrakci, kvůli které jsme se sem vláčeli. Na vrchgolu kopce jsou opravdu dvě místa (minimálně) ze kterých jde i teď, při teplotách lehce nad nulou teplo a viditelná pára. Chvíli pobydeme a obdivujeme přírodní úkaz, Milena se do nás snaží nacpat přiravené občerstvení, ale má s tím víc práce než čekala, protože jsme přece jenom na chalupě už pár dní a kdo byl někdy na chalupě s Týnou, tak ví, že to není zádná prdel :-) Přesto se nakonec utišuje hovor a za usilovného žvýkání přerušuje ticho jen silnice na Teplice a občasné funění ozývající zpoza Lovoše a skřípění kočárků ze stejného místa. Pak chtě nechtě sestupujeme dolů a okolo půl jedné se rozloučíme s Vovsovými, nasedneme do aut, v Teplicích ještě vymeteme bazén, tobogán a saunu a pak už fakt začíná Silvestr....

P.F. 2012

FOTKY